Z pohledu žáka, že ho naučíte kreslit, to je absolutní samozřejmost! Od toho tam přeci jste! A navíc pokud používáte hlášku jako já, kterou jsem převzala z vysoké školy: „Kreslit se naučí i cvičená opice!“ Tak věřte tomu, že to, že jste kultivovali žákův vizuální projev do té míry, že nyní vyniká v kresbě, berou stejně přirozeně, jako že se naučili číst a psát…
Z pohledu učitele víte, že žák potřebuje mít TOP domácí práce 10 – 20 kusů, že je třeba s ním trénovat zátiší, kresbu různých struktur a materiálů, portrét a figurální kresbu, ale to jsme v bodě A! Bod B je, aby žák složil úspěšně talentové zkoušky. A to co je mezi bodem „A“ a bodem „B“ je přesně to, „co žáci ocení“!
Na to jsem se zeptala své bývalé žákyně ze základní školy Nikoly Kovářové, která tento rok maturovala na prestižní škole, na kterou jsem ji připravovala na talentovky. „Vždy je pro mě nesmírně důležité, co si žáci opravdu myslí!“ A na otázku: „Co ocení žáci, které připravujete k talentovým zkouškám na uměleckou školu?“ Logicky nejlépe odpoví právě žák:)
Tuto otázku jsem Nikol položila až poté, co se stalo něco, co mi doslova vyrazilo dech… Minulý rok v září jsem obdržela od Niki zprávu na Instagramu.
Nikol chodila ke mně do zájmového kroužku „Výtvarný ateliér“, který jsem vedla pro žáky základní školy, na které jsem učila. V osmé třídě mi oznámila, že by chtěla jít na uměleckou školu:)
Byla jsem ráda, protože jsem v ní viděla takovou uměleckou duši! A domluvily jsme se, že bude chodit ke mně do výtvarné učebny kreslit, jak jen bude moci. Skoro každý den jsem měla odpolední vyučování a Niki chodila a kreslila.
Jednou za mnou na obědech přišla, aby se omluvila, že dnes nemůže přijít, protože zítra píší test z matematiky:) a musí se učit! Odpověděla jsem jí: „To je na Tobě. Tvoje volba. Co myslíš, že je pro Tebe nyní prioritou, vzhledem k tomu, co chceš v životě dokázat…?“ Niki zamyšleně odešla.
Nikol se rozhodla, že kreslení je pro ni momentálně důležitější. A to odpoledne přišla kreslit. A tak se svou píli dostala na střední školu, po které její duše toužila a studovala to, co si její srdce vybralo. A po čtyřech letech já stála jako jedna z modelek, oděna v jejím modelu z kolekce „Šamani“, která byla věnována lidem, kteří je inspirovali na jejich životní cestě. („Inspirovali je“ píši záměrně, protože tuto kolekci navrhla a ušila Nikola společně se svým spolužákem Adamem Vejtasou.)
…neuvěřitelné, absolutně inspirující a kouzelné atmosféry ze zákulisí módní přehlídky, kde se misí nervozita a perfekcionalismus začínajících fashion designerů, suverenita začínajících make-up artistů a vlasových stylistů, věčně „nespokojených“ choreografů. Ten prostor plný mladých energetických lidí, kteří mají v životě své vize a jdou si za nimi, mě nadchnul:)
A jak vypadalo závěrečné defilé navržených modelů Nikoly Kovářové a Adama Vejtasy? Podívejte se sami!
Když jsme se s Nikol po její první velké módní přehlídce sešly na kafe, dlouho jsme si povídaly o našich snech, vizích, životech, zdarech i nezdarech. A o tom, co bych s vámi chtěla sdílet, třeba to pro vás bude inspirující: „Co pro Tebe bylo nejdůležitější, když jsem Tě připravovala na talentovky? Zkus mi říct 3 věci!“
3 VĚCI, KTERÉ ŽÁCI NEJVÍCE OCENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ NA TALENTOVKY
1. Učitel pomůže žákovi s výběrem školy
2. Učitel zjistí, co přesně bude na přijímacích zkouškách
3. Učitel jako motivátor a hnací motor
… za to, že Nikola si své sny a touhy v životě plní.
A za to že jsem byla…
Jsem…
A snad i budu u toho:)