Ruku na srdce! Všechno, co v životě děláme… Děláme, aby jsme z toho měli dobrý pocit.  Nyní, po 6 letech, kdy pracuji jako lektorka vzdělávacích akcí pro učitele VV, vím, že moje práce má hluboký smysl. Důkazem je pro mě přes 400 nadšených referencí od pedagogů z celé České republiky. Učitelé, kteří mými kurzy prošli, oceňují nejen obrovskou úsporu času při přípravě na výuku, ale především to, jak získané materiály a prezentace v jejich hodinách okamžitě zafungovaly a dokázaly žáky nadchnout.

Co mě přivedlo k tomu působit jako lektorka DVPP?

Upřímně? Vlastní bolest🤷‍♀️…

Byla jsem zoufalá z toho, že žáky nedokážu nadchnout pro svět výtvarného umění respektive pro dějiny umění v běžných hodinách výtvarné výchovy na 2. stupni ŽŠ…. Nedokázala jsem docílit toho, aby přemýšleli o kulturních souvislostech, hledali v dílech hlubší význam a vnímali hodnotu uměleckých děl. A především mě trápilo – jaký obsah jim předávat, aby pro ně byly hodiny výtvarné výchovy skutečným přínosem pro jejich reálný život a dějiny umění přestaly být jen nudnými obrazovými předlohami?

Ukázka z webináře: Inovativní přístupy k výuce dějin umění v 6. ročníku ZŠ

Uvědomovala jsem si, že jako učitelka držím v rukou klíč. Jsem to já, kdo může dětem otevřít bránu do světa kouzelného vizuální kultury. Chci jim ukázat, že věci kolem nás nevznikají samy od sebe, ale že za každým uměleckým vyjádřením stojí myšlenka. Umění je nástroj, který nás učí přemýšlet, objevovat svět i sami sebe, naslouchat vlastnímu nitru a zároveň být vnímaví k ostatním.

Crayon Boy (známý také jako Crayola Shooter nebo Child Soldier) je ikonické streetartové dílo britského umělce Banksyho z února 2011. Asijský chlapec drží samopal nabitý pastelkami. Dojemný způsob protestu proti tragédii dětských vojáků. (Chlapec svými pastelkami tvoří umění. Právě takhle vnímá umělec účel zbraní).

Střet teorie s realitou

O tom všem teoreticky mluví i Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) – státní dokument, který od roku 2005 definuje závazné cíle, klíčové kompetence a to, co má žák na konci 5. až 9. ročníku ovládat. Jenže když jsem do RVP nahlížela, chyběla mi zásadní věc: konkrétní odpověď na otázku „JAK toho docílím v praxi?“.

Já sama jsem se zpočátku pokoušela přiblížit umělecké směry klasickou cestou – projektového vyučování, propojováním mezipředmětových vztahů nejčastěji s dějepisem a občankou, modelovali jsme z hlíny pravěké Venuše nebo vytvářeli projekty o starověkém Egyptě, atd.  Brzy jsem si ale uvědomila limity tohoto přístupu:

• Izolované znalosti: Žáci si sice osvojili fakta o konkrétním historickém období.
• Absence nadhledu: Zcela jim unikal komplexní a všeobecný přehled o vizuálním umění a jeho vývoji.
• Chybějící most do současnosti: Klasická cesta nedokázala propojit historii s vizuálním světem, který děti obklopuje dnes.

Tato profesní bezmoc a hledání funkčních cest mě přivedly k potřebě přepsat zaběhnuté pořádky a najít způsob, jak dějiny umění učit živě, smysluplně a s respektem k potřebám dnešní digitální generace.

Zlomový moment: Když jsem si řekla „A dost!“

Uprostřed jedné z hodin výtvarné výchovy, kdy žáci v rámci takzvaného projektového vyučování mechanicky překreslovali Tutanchamona a Kleopatru, to ve mně definitivně dozrálo. Třídou se rozléhalo štěbetání žáků a listování učebnicemi dějepisu. Žáci hledali, co by ještě mohli zkopírovat, obkreslit a odevzdat, aby z toho byl ten povinný „projekt“, který pak v dějepise doplní nějakým referátem, který za ně vytvoří umělá inteligence.

Projektové vyučování ve výtvarné výchově na téma: Starověký Egypt

V tu chvíli byl pohled na digitální generaci, kterou se snažím natlačit do škatulek minulého století, už úplně neudržitelný.

Uvědomila jsem si, že pokud chci skutečnou změnu, musím začít úplně jinak. Musím zbourat zeď mezi katedrou a lavicemi. Napadlo mě něco, co možná odporovalo klasickému pedagogickému myšlení, ale mně to v danou chvíli dávalo největší smysl: prostě se žáků napřímo zeptat.

„Na férovku“: Síla stoprocentní upřímnosti

Rozhodla jsem se pro absolutní transparentnost. Seznámila jsem žáky se svým záměrem a vyložila karty na stůl. Na rovinu jsem jim řekla: „Chci vám předat lásku a vztah k umění, ale vnímám, že mi to teď nejde. Nedokážu vás zaujmout, vidím, že vás to nudí, a ze všeho nejmíň vás chci v hodinách otravovat. Pomozte mi zjistit, co vás skutečně zajímá. Když na to přijdeme, začnu hodiny stavět na tématech, která jsou pro vás zajímává. Udělám maximum pro to, aby to bylo atraktivní ne pro mě jako učitelku, ale pro vás žáky, ale bez vás to nezvládnu.”

Na téma: „Co přirozeně zajímá žáky ze světa výtvarného umění“ jsem vytvořila cyklus velice úspěšných vyučovacích hodin, které jsou ověřené v praxi na stovkách dětí a dnes již i na stovkách pedagogů, kterým tyto hodiny fungují v běžné školní praxi.

Tato upřímnost byla pro žáky odzbrojující. Zažili moment, kdy je dospělý vnímal jako rovnocenné partnery. Chtěli pomoct mně, ale samozřejmě i sobě – byla to pro ně šance ovlivnit to, jak tráví čas ve škole.

Spustila se lavina nápadů. Žáci přicházeli s nejrůznějšími podněty a já si vše poctivě zapisovala.

Co žáky přirozeně zajímá ze světa výtvarného umění ?

Když jsme shromáždili přes 100 různorodých témat, začal proces selekce:

Žáci sami vybrali formou výzkumného šetření TOP 10 témat, která je pálila a zajímala nejvíc. Pro zajímavost, první tři místa obsadily tyto témata:

Pokud chcete vyzkoušet zdarma tuto vyučovací hodinu: „Proč je umění tak drahé?“, získat k ní  vypracované prezentace, přípravy do vyučovací hodiny a průvodní video, abyste viděli, jak může vyučovací hodina vypadat v praxi. Stáhněte si vyučovací hodinu zde:)

2. místo obsadilo téma: „Proč jsou v umění nazí lidé?“ a 3. místo: „Proč může být pisoár umělecké dílo?“

Děti jsou ti nejlepší konstruktivní kritici

Bez obalu, ale s obrovským citem mi okamžitě vyselektovali, co je baví a co naopak nefunguje. Tento zlomový krok mi ukázal, že cesta k Generaci Alfa nevede skrze diktování hotových pravd, ale skrze dialog, partnerství a odvahu sestoupit z piedestalu neomylného učitele.

Závěrem mého dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pro žáky 2. stupně na ZŠ, byly nejzajímavější otázky o výtvarném umění, které se zabývaly: financemi, morálkou, tajemstvím, právem, etiketou, subjektivním vyjádřením, smyslovou citlivostí, slávou, médii a sociálními sítěmi

Ušla jsem kus cesty během svého průzkumu a následné tvorbě vyučovacích hodin na míru generaci Alfa, stálo mne to spoustu testování, hledání, tvoření, energie, studování nejrůznějších materiálů. Tyto hodiny jsem testovala na stovkách žáků a po letech, nastal ten pravý čas, abych se o vše podělila s Vámi, kolegy, učiteli výtvarné výchovy!

Životní poslání: Sdílet to, co funguje

👉 Přečíst si reference učitelů z mých webinářů

🎨 Chcete i vy učit výtvarku jinak a s lehkostí?

Nenechte si ujít praktické tipy, které okamžitě využijete ve svých hodinách. Podívejte se na aktuální nabídku vzdělávacích programů pro tento školní rok a vyberte si téma, které vás i vaše žáky bude bavit. Bude mi ctí, když vás budu moci inspirovat:) 

👉 Prohlédnout si nabídku aktuálních webinářů